Chystá se bič na české lidi: Bude se jim připomínat spáchání cikánské genocidy

Českým lidem je třeba připomínat, že způsobili genocidu cikánů v Československu. Za tím účelem vznikne památník cikánského holocaustu v Letech u Písku. Ten si Češi sami zaplatí.

Na úvod krátkou poznámku k použití slova „cikáni“ oproti termínu „Romové“. Termín „cikáni“ má v našich zemích tradici po stovky let. Vznik tohoto pojmu není spojen s ničím pejorativním (10). Pokud je někým vnímán pejorativně, pak to není vinou daného slova. Termín „Romové“, který se z důvodů politické korektnosti nově zavádí, je obsahově nepřesný, protože zahrnuje pouze část cikánů. Je to, do jisté míry, podobné, jako kdyby Němci požadovali, ať je nazýváme Bavory, protože to lépe zní a nevyvolává zbytečné emoce. Dávám přednost pravdě před politickou korektností. Tento blog není zaměřen proti cikánům, ale má naopak ukázat, jak je toto etnikum zneužíváno politickými neziskovkami k prosazení svých politických cílů.

Vláda ČR se jednomyslně rozhodla, že vykoupí vepřín v Letech u Písku a místo něj zřídí památník cikánského holocaustu (1). Učinila tak bez konzultace s českým národem. Vláda rovněž odmítla zveřejnit informaci, kolik bude celá akce české daňové poplatníky stát. Podle informací zveřejněných na serveru lidovky.cz má být cena za odkup nižší než půl miliardy korun (2). Další peníze padnou na demolici vepřína a asanaci, a dále na vypracování projektové dokumentace a výstavbu památníku (3).

Vláda se názorem a zájmy české veřejnosti, jíž má sloužit, neřídila. Proti této akci jako zbytečné a nesmyslné se vyslovil i prezident Zeman (4). Z různých diskuzí na internetu i jinde bylo zřejmé, že v české veřejnosti jednoznačně převládal názor, že není třeba za drahé peníze likvidovat funkční zemědělskou provozovnu (5). Navíc, když pomník v Letech už stojí.

Za celou akcí stojí především aktivisté z neziskových organizací financovaných Georgem Sorosem (6). Zvláště aktivní byla Sorosem financovaná organizace EGAM, představující se jako evropské antirasistické hnutí, se sídlem ve Francii (7). Její představitel Benjamin Abtan na protestní akci, kterou v Letech nechal zorganizovat, ve svém projevu potvrdil, že za rozviřováním „problému“ s vepřínem v Letech u Písku, a to i na mezinárodní úrovni, stojí především politické neziskovky (6).

Abtan dále prohlásil, že v české společnosti panuje neúcta k historii a proběhlé cikánské genocidě a že současný rasismus je pouze pokračováním rasismu a vyvražďování z té doby (6). Je prý potřeba tomu udělat přítrž. Abtan také řekl, že cikánskou genocidu prováděli Češi ze zištných důvodů. Ve svém projevu Abtan dále sdělil, že český stát musí vynaložit finanční prostředky na kompenzaci obětí této genocidy a na to, aby se pracovalo s mladou generaci. To znamená, že, ve spolupráci s politickými neziskovkami, se v rámci vzdělávání musí mladým lidem v Česku připomínat cikánská genocida a nutnost boje proti rasismu a diskriminaci. Abtan vyzval k založení Evropské nadace paměti romské genocidy, která by pomáhala v boji za více Evropy a proti rasismu a nacionalismu.  

Na dané akci opakovaně zaznívala myšlenka, že za cikánskou genocidu jsou odpovědni Češi a že toto provinění Češi a český stát doposud neodčinili (6). Nový památník se má zřídit právě za tím účelem, aby genocidu spáchanou na cikánském obyvatelstvu Čechům připomínal a pomohl jim vyrovnat se se svou minulostí.

Neomarxistický aktivista a neziskovkář František Kostlán pro Romea.cz k tomu napsal: „Odstranění vepřína by mohlo být … dobrým začátkem k vyrovnávání se s vlastní minulostí v otázce zapojení protektorátních úřadů a některých Čechů do romského holocaustu. V prvé řadě by se měl romský holocaust stát trvalou součástí výuky na základních a středních školách. Součástí toho by měla být návštěva pietních míst v Letech a Hodonínu u Kunštátu, kde byl další romský koncetrační tábor. Měla by se vést i veřejná debata o přístupu státu i společnosti k Romům, počínaje první republikou.“ (8)To ukazuje, že celá akce nás bude stát další peníze.

Nejde jen o stamiliony za výkup vepřína, a další peníze na jeho likvidaci a vystavění památníku. Samotná údržba památníku nebude zadarmo. Stranou zřejmě nezůstanou ani politické neziskovky. Jejich účast na výuce českých dětí a mládeže je již nyní běžnou záležitostí. Dá se tedy předpokládat, že se také zapojí i do výuky o cikánském holocaustu na základních a středních školách. Samozřejmě vše spojené s tématy nutnosti boje proti rasismu a nacionalismu, za toleranci, inkluzi a více Evropy, v duchu vyjádření Benjamina Abtana (6).

Celý případ ukazuje, že je třeba se začít zajímat, nakolik se podařilo síti Sorosových neziskovek napojit na naše vládní i jiné politiky a jaké to má důsledky pro náš národ i náš stát. A to nejen v rovině finanční, ale i v rovině morální, kulturní, společenské, bezpečnostní a politické. Pokud jde o finanční rovinu, je zřejmé, že nejde jen o peníze, které plynou na politické neziskovky z našich veřejných rozpočtů. Je třeba připočíst i další náklady, jako je případ likvidace vepřína v Letech. Je třeba se ptát, v koho zájmu jsou tyto akce činěny a co z toho mají čeští lidé. Je třeba se i ptát, kteří politici a politické strany se na těchto akcích aktivně podílí. Příznačné je prohlášení vedoucího neziskovky EGAM, který si pochvaloval přístup ministra spravedlnosti Roberta Pelikána: „Před dvěma dny jsem se setkal s ministrem Pelikánem. Chce jít do akce. My mu věříme.“ (9)

V Maďarsku vyhlásil Viktor Orbán boj proti Sorosově impériu za dějinnou úlohu maďarského národa v boji o zachování vlastní národní svébytnosti a identity (11). V Polsku probíhají podobné procesy a vláda dělá opatření proti politickým neziskovkám (12). Česko je naopak pro politické neziskovky rájem. Pokud ve volbách budeme volit strany, které Sorosovy neziskovky podporují či tolerují, pak jen těžko se můžeme vyhnout všemu neblahému, o co se tyto organizace snaží. Nutně se budeme stále více destrukcí své vlastní kultury blížit k Německu, Francii, Švédsku či Belgii a vzdalovat se od států jako je Maďarsko a Polsko. Nutně přijdeme o svůj domov – prostor, v kterém se můžeme cítit bezpečně, svobodně a mezi svými. Je to jen na nás – zatím. Myslete na to při volbách.